Tak máme zase Valentýna .. možná, že vám to nic neříká, že nepatříte k vyznavačům tohoto svátku. Já také ne, ale respektuji každého, kdo to slavit chce. Velmi mne potěšilo, že čím dál víc lidí odmítá komerční stránku vyplněnou všemi možnými kýči a má svůj názor, jak vyjádřit přízeň či lásku někomu blízkému. Nabízím vám alternativu, ale nečekejte ani srdíčka, růžové plyšáky, ani zamilované verše.
Fandím každému, kdo ať na svátek Valentýna, nebo kdykoliv jindy, chce vyjádřit, že je do někoho zamilovaný, zaláskovaný, že má rád. Mimochodem, myslíte si, že je podstatný rozdíl mezi tím "být zamilovaný" a "mít svou lásku" a "milovat"? No jak pro koho, a jak v které situaci. Psychologové a pan doktor Plzák by určitě spustili přednášku, jak máme rozeznávat mezi zamilovaností a láskou a určitě ze svého pohledu mají pravdu. Na druhou stranu, není přece důležité, jestli vám vaše dítě řekne, že jste jeho láska, nebo že vás miluje, nebo vám dá svého plyšáka, kterého má nejraději. Důležité je, že to udělá a že vy to umíte vyslechnout a přijmout, dát mu najevo, že ho máte také rádi a v tom případě nemusí být slova důležitá. A co když někdo vůbec neumí vyjádřit, že se do vás zamiloval a vy to vidíte, tušíte, že by vám chtěl něco říci a nemá odvahu, nebo prostě doma, kde vyrůstal, se takové věci neříkali, tak se to neměl kde naučit. Možná mu zrovna svátek svatého Valentýna pomůže v tom, že bude mít příležitost překonat ostych. Je v takovém případě pro vás důležité, jestli si myslí, že vás miluje, nebo jakými slovy by to řekl, kdyby to uměl? A umíte vy, v takové chvíli, jít jinému člověku naproti, jít naproti lásce či sympatiím? Zkuste to, dejte najevo své pocity, protože když to nezkusíte, tak se to nestane. Pomíjivost okamžiku, to jste určitě také zažili například v autobuse, kde se na chvilku potkáte s někým očima a vzájemně si pohledy něco řekněte, i když se neznáte a třeba už se nikdy neuvidíte. A pokud máte pocit, že to byl třeba prchavý zamilovaný pohled, který jak rychle a náhodou se objevil, tak se zase vytratil do víru jiných běžných událostí, tak si to užijte, určitě vás to potěšilo. A bylo to láska? Ale to přece není důležité, jak jste si to pro sebe pojmenovali, hlavní je, jak vám tyto situace potěší vaše srdíčko.
Nebo si myslíte, že zrovna pro vás je to celé jinak? Protože se trápíte tím, že ten jediný či jediná, kterého vy chcete, se o vás vůbec nezajímá? Nebo se točíte ve vzpomínkách na to co bylo, neumíte se odpoutat a tvrdíte, že bez něj či bez ní to nejde, že už to nikdy nebude takové, jaké by to bylo, kdyby ... jenže na kdyby se v životě nehraje a vzpomínky jsou určitě dobré, když nám občas připomenou něco hezkého, ale nesmí být naším životním programem. Žijeme současností, je jen na nás, jak okamžiky, které právě prožíváme, budeme vnímat. Vždyť jste právě potkali člověka, který se na vás usmál, kamarád vám třikrát volal a chtěl si s vámi popovídat, vedle jdou dva zamilovaní - nezáviďte jim, ale nechte na sebe dýchnout krásnou atmosféru, která z nich září do okolí, zahřeje vás to.
Přeji vám, ať umíte prožívat své dny hezky, a ať máte komu říci, ať slovy nebo jen v duchu, že ho máte rádi. A věřte, že určitě existuje někdo, kdo má rád vás, i když zrovna nejste spolu, bez ohledu na to, jestli zrovna je svatého Valentýna, nebo obyčejný den. Také vám přeji, ať máte hezké vzpomínky. Jednu romantickou vám posílám, je z ostrova Zakynthos z vyhlídky u Kambi. Ať máte s kým si vypít kávu, třeba na tak nádherné vyhlídce, kde můžete na chvili snít s pohledem do dálek. A pokud nepijete kávu, tak tam mají i výbornou zmrzlinu.

| RE: 9. týdenní foto, Valentýnské | jihei in natura fotografie | 20. 02. 2012 - 17:04 |